Our next steps
Proteolytické enzymy a lymfatický systém
Lymfatický systém reguluje rovnováhu intersticiální tekutiny, odstraňování makromolekul a migraci buněk imunitního systému. Při lymfedému a poruchách lymfatické funkce dochází k hromadění intersticiální tekutiny bohaté na bílkoviny, fragmentů fibrinu/fibrinogenu a ke změnám extracelulární matrix (kolagen, fibronektin, hyaluronan), což zvyšuje viskozitu tkání a omezuje tok lymfy. Proteolýza představuje vědecky odůvodněný přístup k ovlivnění místního proteinového prostředí a ke snížení odporu při vstřebávání a transportu lymfy.
Proteolytické enzymy a intimní hygiena
Lymfatický systém reguluje rovnováhu intersticiální tekutiny, odstraňování makromolekul a migraci buněk imunitního systému. Při lymfedému a poruchách lymfatické funkce dochází k hromadění intersticiální tekutiny bohaté na bílkoviny, fragmentů fibrinu/fibrinogenu a ke změnám extracelulární matrix (kolagen, fibronektin, hyaluronan), což zvyšuje viskozitu tkání a omezuje tok lymfy. Proteolýza představuje vědecky odůvodněný přístup k ovlivnění místního proteinového prostředí a ke snížení odporu při vstřebávání a transportu lymfy. Musí však být dostatečně přesná, aby nedošlo k poškození lymfatického endotelu (LEC) a lymfatických chlopní. Proto tvoří dvojice trypsin + chymotrypsin (s přesně definovanou a vzájemně se doplňující substrátovou specifitou) mechanistické jádro tohoto přístupu, zatímco papain a bromelain mohou sloužit jako doplňkové cysteinové proteázy se širším spektrem účinku. Klinická hodnocení jsou v přípravě.
Proteolytické enzymy a intimní hygiena
Sekrety a exsudáty bohaté na bílkoviny podporují přilnavost mikroorganismů a tvorbu biofilmu. Serinové proteázy (trypsin + chymotrypsin) hydrolyzují bílkovinné usazeniny a adheziny, čímž mohou usnadnit jejich mechanické odstranění. Chlorhexidin (CHX) je samostatně dobře zavedeným antiseptikem. Řada studií in vitro (mimo oblast gynekologie) uvádí účinnější narušení biofilmu, pokud aplikaci CHX předchází nebo doprovází působení proteáz. Tento efekt odpovídá předpokladu, že narušení proteinové matrix zlepšuje přístup antiseptika k biofilmu.
Proteolytické enzymy v lokálních aplikacích
Chronické rány často obsahují exsudát bohatý na bílkoviny, fibrinové povlaky, denaturovanou extracelulární matrix (ECM) a proteinovou matrix biofilmu. Tyto složky zvyšují lokální viskozitu, zhoršují difuzi látek a dráždí okolní tkáň. Kontrolovaná proteolýza představuje vědecky odůvodněný přístup ke snížení této proteinové zátěže a uvolnění matrix – přímo v ráně za účelem usnadnění šetrného čištění a nepřímo v jejím okolí ke zlepšení místní hygieny a mikroprostředí podporujícího zdravou mikrocirkulaci. Expozice enzymům však musí být přesně řízena z hlediska dávky i doby působení, aby nedocházelo k nadměrnému rozkladu životaschopné tkáně, bylo zachováno granulační tkáňové hojení i epidermální bariéra a byla chráněna integrita kapilár. Kombinace trypsinu a chymotrypsinu (s přesně definovanou a vzájemně se doplňující substrátovou specifitou) zůstává mechanistickým základem tohoto přístupu.
